Koncem 13. století (1282) byl na příkrých skálách nad řekou postaven hrad, který měl chránit
obchodní cestu, která vedla z Moravy sedlem Ramzovským (kdysi Kolštejnským) do Slezska a dále k
Baltskému moři. Ke jménu hradu se váže několik pověstí. Začátkem 14. století zde řádili loupeživí
rytíři, bratři Jan a Bedřich Wustehube. Lucemburkové však učinili jejich řádění konec. Hrad dali
pobořit a přidali k majetku zemských knížat.
Lucemburkové resp. Karel Lucemburský, tehdy ještě markrabě moravský, dal provést geologický
průzkum. Výsledkem byl uspokojivý a proto byli povoláni horníci z německých oblastí a začíná zde
kolonizace s níž se mezi čistě slovanské obyvatelstvo dostává německý národ. Původní obyvatelstvo
začíná ustupovat.
Kromě zlata a stříbra se tu dolovala měď, zinek, později železná ruda a jiné kovy. Tyto rudy se hned v
místních hamrech zpracovávaly. Karel IV. povýšil městečko na horní město.
Již v roce 1301 zde byla založena fara. Nejstarší listina o panství kolštejnském pochází z roku 1325,
kdy se toto panství dostalo do majetku kláštera v Kamenici.
V roce 1850 požár zničil domy na náměstí i kostel. Po požáru v roce 1906 byla postavena věž kostela
v původní podobě. Poslední velký požár byl v roce 1926.
Pány na Kolštejně byly postupně šlechtické rody :
Waldštejnové (lev ve znaku), páni ze Zvole, Žerotínové (největší rozkvět), páni Bruntálští z Vrbna
(období luteránské), páni z Petřvaldu, jimž bylo panství zkonfiskováno po bitvě na Bílé hoře. Panství
získal za odměnu od císaře Karel z Lichtensteinu. Lichtensteinové zde však nikdy nesídlili. Podporovali
však všechno, z čeho měli užitek : hornictví a hutnictví, stavěli hamry - Pleče a Vikantice, tavírnu
železné rudy v Adamově, železárny ve Františkově (v 19. století byla přeměněna na sklárnu), mosazné
hamry.
V létech 1645 - 48 byla v Branné (na Kolštejně) umístěna císařská posádka, která úspěšně
vzdorovala švédským vojskům v době 30 leté války. Švédové Kolštejn nedobyli. S nepořízenou táhli
dále. Obyvatelstvo, které se uchýlilo do lesů pod Šerákem, vyvraždili (proto název Vražedný potok). V tu
dobu zde také vypukl mor (viz sloup před kostelem).
V roce 1922 byla provedena pozemková reforma a lichtenštejnské lesy byly zestátněny.
Hanuš Petřvaldský dokončil stavbu a úpravu renesančního zámku, který začal budovat Jan st.
Bruntálský z Vrbna.
Jiné zajímavosti
- roku 1604 bylo povoleno volné náboženské vyznání a na zámku byla zřízena modlitebna
Českých
bratří.
- roce 1605 fojt Wagner Urban získává dědičné fojtství (rychta z
r.1600 s šestibokou věží) s právem na provaz, s právem na meč,
vymrskání zločince, právo mílové aj.
- velmi pěkný a zajímavý je pomník padlým z první světové války,
přemístěný z náměstí na hřbitov.
- pod správu Kolštejna a pod děkanát patřily obce : Mosazné
Hamry, Dolce, Vikantice, Šléglov, Staré Město, Velké Vrbno,
Adamov, Josefová, Františkov, Kronfelzov, později Ostružná a
Petříkov.
Kostel
U nynějšího dopravního hřiště (vlevo od zámku) stával katolický dřevěný kostelík s 
farou. Kostelík
byl v roce 1789 zbourán. Soška Panny Marie, kterou údajně dovezl maltézský
rytíř v roce 1521, byla odvezena do Šumperka, avšak vrácena zpět do Branné
(nyní se nachází nad oltářem). Nynější kostel byl původně evangelický ( páni z
Petřvaldu 1614). Po bitvě na Bílé hoře byl Lichtenšteiny předán katolíkům.
Roku 1694 byl zvětšen a přestavěn na renesanční. V roce 1906 vyhořel.
Většinu věcí se podařilo zachránit. Obrazy křížové cesty jsou originály od
malíře Sebastiniho. Obraz nad oltářem, který shořel, namaloval podle Betiniho
malíř Wolf. Velice pěkná je kazatelna a varhany s ozvěnou. Všimněte si také
soch u hlavního oltáře. Nejsou ze sádry, ale řezané z jednoho kusu dřeva.
Radnice a kašna
Radnice byla postavena až začátkem tohoto století. Po mnohaletém úsilí byla zrenovována do
nynějšího stavu. Znak Branné je nad vchodem. Litinová kašna na náměstí je z roku 1866 a je "živá".
Z bývalých sedmi hospod a tří hotelů zůstal stát pouze útulný hostinec na náměstí.
Počátek výstavby silnice je až v roce 1846, v roce 1877 v důsledku této výstavby byla zbořena přední
zámecká věž (židovská). V dnešní době se provádí rekonstrukce mostu, v roce 1888 byla postavena
železnice a v roce 1903 byla do obce zavedena elektřina.
V roce 1900 byl postaven spádový vodovod, který slouží občanům dodnes a napájí kašnu.